Azyl & Záchranná stanice, Strana 2

První zachráněný kůň který se k nám dostal, byla obrovitánská kobyla, s pohnutým osudem, a jejíž příběh je smutný se vším všudy. Kobylu kdysi dávno koupil pán svým vnučkám a měl ji doma na zahradě. Dokud se vnučky staraly, kobyla byla v kondici, krmená, spokojená, stále v pohybu. Jak už to tak bývá, školní povinnosti, další koníčky zapříčinily stále menší četnost návštěv vnuček u dědy a tedy u kobylky. Sám dědeček postupem doby stárnul a starost kobylku byla nad jeho síly, zejména protože kobylka byla skutečně neskutečně vysoká a mohutná /170cm/. Došlo to tak daleko, že nakonec byla kobyla trvale zavřená ve stáji, protože dědeček manipulaci s ní absolutně nezvládal, síly mu prostě nestačily....